Kdo je odpovědný za současný rozvoj Prahy 12?

Územní rozvoj, územní plánování, územní a stavební řízení jsou pojmy, které jsou jasně definovány a mají své zákonitosti. Jsou to činnosti, které se přímo dotýkají každého z nás a ovlivňují naše životy na mnoho desítek let dopředu. A jak se s územním rozvojem vypořádává současné vedení městské části Praha 12 vedené ANO a ČSSD?

Jedním z vodítek může být dokument přijatý Radou městské části Prahy 12 ze dne 5. 3. 2018, kdy se rada “vypořádala” s aktuálními prioritami pro rok 2018 navržených komunitním plánováním v rámci procesu Místní Agendy 21. Celý dokument si můžete prohlédnout na webu. Je vidět, že územní rozvoj v lidech rezonuje, protože 6 z 10 bodů se dotýká tohoto tématu. Celý text dokumentu je veden v jednom duchu a odkrývá neschopnost (možná spíše všehoschopnost) a nekompetentnost současného vedení radnice. Rozeberme si tedy bod za bodem:

1. Ukončit zástavbu zelených ploch

Rada uvede obsah svého Programového prohlášení a hlas občanů bere jako podporu svých “dobrých” rozhodnutí. Na pozemcích městské části žádnou výstavbu neplánuje a zakázat výstavbu na pozemcích jiných investorů nemůže s odkazem na zákony a územní plán. Na zákony a územní plán se pak dokument odkazuje mnohokrát.

Jako neprofesionální a nekompetentní vyjádření je nutné považovat toto “vypořádání”.

“Je třeba také dodat, že nejvýznamnějším nástrojem pro určení využití území je územní plán (do budoucna Metropolitní plán hl. města Prahy), o kterém rozhoduje hlavní město Praha a nikoli městská část.”

Za územní rozvoj městské části je zodpovědný František Adámek (ČSSD), který byl a je plně zodpovědný za mnoho developerských projektů, které začínají změnou územního plánu a pokračují přes územní řízení až po stavební řízení. Adámek je plně kompetentní na všech úrovních územního rozvoje. Na městské části prosazuje zájmy developerů, jako je Rosen a Rovenský, Central Group či Skanska.

Lobbistické aktivity, směřující k prosazení zájmů stavebních skupin realizuje na úrovni Zastupitelstva hl. města Prahy a nakonec na celostátní úrovni úspěšně prosadil změny zákonů. Nenechme se ale zmást, takových pánů Adámků chodí po Praze hodně a na Praze 12 je několik dalších osob a firem, které pracují dle stejných principů a používají stejné “noty”.

V bodě č. 1 rada dala jasně najevo, že není ochotna převzít za územní rozvoj odpovědnost v duchu “Já nic, to oni”.

2. Nezastavovat sídliště

Rada uvádí, že v rámci svých kompetencí a možností bude prosazovat urbanisticky citlivý a hlavně koncepční rozvoj. Bude aktivně podporovat informovanost veřejnosti o připravovaných investičních záměrech. Dále uvádí, jak samospráva bude proaktivně napomáhat.

Na začátku “vypořádání” tohoto bodu se dozvíme že Rada městské části bude postupovat v rozsahu svých kompetencí (občan očekává, že jsou bezbřehé). A na konci bodu uvede, že její kompetence jsou omezeny pouze na námitky a připomínky.

Pravdou je, že městská část Praha 12 nemá žádný podklad, ze kterého by mohl proklamovaný citlivý a koncepční územní rozvoj vycházet. Plány předchozích politických garnitur jsou buď “ztracené” a nebo se přemístili do archivů a z nových plánů se citlivě a koncepčně provádí jedna územní studie Komořan.

Další plánovaná územní studie Kamýku již probíhá pod taktovkou hesla občané, nemluvte nám do toho, zvolili jste si nás a my naši práci umíme nejlépe (i když já nic, to oni). Stavební úřad opakovaně porušuje stavební předpisy, a změny územního plánu si developeři ve shodě s lidmi, kteří hájí jejich zájmy, vysvětlují vždy tak, jak jim to zrovna vyhovuje.

3. Nezvyšovat obchodní centra (Rilská)

Stejná píseň. “To my ne, to ti ostatní”. Radní zapomněli, že i magistrátní zastupitelé byli voleni občany Prahy 12. Pan Adámek si zřejmě neuvědomil, že když se jednalo o louku Šabatku v Komořanech, nebo pozemky pánů Rosena a Rovenského, tak jako poslanec a radní Prahy 12 volně “poletoval” (jako motýl Emanuel) po zastupitelském magistrátním sále a spolu s Karlem Březinou (pravomocně odsouzeným politikem ČSSD, kvůli kterému se měnil jednací řád) a úkolovali volené zastupitele napříč politickým spektrem. A povedlo se územní plán změnit? Povedlo. Ve vypořádání se také nehovoří o možnostech vytvářet přiměřený tlak na lidi jako je Jan Slezák (ČSSD, předseda Výboru pro územní rozvoj a územní plán ZHMP, viz celý seznam), nebo lobbovat u Ing. Martina Čemuse (ředitele odboru územního rozvoje).

4. Nezahušťovat, kde není infrastruktura

Rada se opět kryje prohlášením. To my ne, to hlavní město Praha. Tak jak je uvedeno v bodě 3. Změna územního plánu je proces a městská část je jedním z podstatných hybatelů tohoto procesu. Zákony ani předpisy však nezaručí to, že se projekt posune z bodu A do bodu B. Vždy to jsou lidé, kdo věci posouvají.

Jako příklad si vezměme jednu z posledních žádostí o změnu územního plánu a to změnu na pozemcích Chirany, která je v fázi podnětu. Městská část je prvním subjektem, který se k danému podnětu má vyjádřit (viz proces změny). A jak probíhal v praxi “citlivý a hlavně odborný rozvoj území, který bude v zájmu obyvatel a zajištění občanské vybavenosti a služeb”? Lenka Vedralová (předsedkyně komise pro územní rozvoj a radní za dopravu zvolená za ANO) po prezentaci zástupce vlastníka pozemku natvrdo oznámila komisi, že bude souhlasné stanovisko a je třeba definovat, za jakých podmínek se žádosti vyhoví. Žádný citlivý a odborný rozvoj území se nekonal, prostě souhlas. Poté, co část členů komise pro územní rozvoj oznámila, že se jedná o významný krok a že městská část nemá dostatek pozemků pro rozvoj podnikání a pracovních míst, se bod “operativně” přesunul na další jednání, které bylo ve stejném duchu (zápis). Ano, takto probíhá územní rozvoj na Praze 12.

Dalším příkladem “citlivého a odborného rozvoje území” je projekt Cukrovaru, který bude obsahovat 95 % bytové funkce, i když v územním plánu je definován kód SV (viz popis kódů), kde ani jedna z funkcí nesmí přesáhnout 60 % vymezeného území. Za účasti zastupitelů Prahy 12, zastupitelů hl. města Prahy a stavebního úřadu byl ve své podstatě téměř každý projekt realizovaný na pozemcích SV buď řádně či dodatečně schválen pro užití pouze jedné funkce, a to bytové. A je tu ještě finta s ateliéry, které jsou v projektu vedeny jako nebytové, ale v realitě se v nich bydlí.

Výsledkem je opět více obyvatel bez infrastruktury. Až se opět radní budou divit, proč Modřany nežijí ráno, přes poledne a večer, tak toto je jeden z momentů, kdy lidé, kteří na Praze 12 bydlí, pracují v jiných částech města. Radnice a státní správa nepodporuje rozvoj podnikatelských míst a tím zhoršuje situaci, která bude gradovat po dostavbě bytů pro cca 20 000 osob. Ano, tolik jich naši zástupci lidu naplánovali.

Body 5 a 6 se přímo netýkají územního rozvoje

7. Multifunkční sportovní hala pod správou MČ Praha 12 + bazén

Je třeba vnímat za jakých okolností vzniká místní Agenda 21. V Prioru se sejde 70 - 100 lidí s tím, že třetinu až polovinu osazenstva tvoří politici a zaměstnanci úřadu. Je tak možné do bodů propašovat svá témata. A kdo by byl proti sportovní hale s bazénem? A rada toto splní. A jak to provede? Už proběhla prezentace Pražské teplárenské, která na křižovatce Generála Šišky a Československého exilu vlastní červené objekty, které bude chtít změnit na hotel s bazénem :-) a hlavně obytné domy. Akorát to má malý háček a to že pozemky okolo budov patří hl. m. Praze. Budou se tedy prodávat? A kdo je architektem Pražské teplárenské? Pan arch. Veselý a společnost Loxia. Ta Loxia, která navrhla “Novou radnici” a zastupuje Jana Bursíka u změny územního plánu na louce na Hupech.

Body 8 a 9 se přímo netýkají územního rozvoje

10. Dotažení výstavby a zprovoznění státního pobytového zařízení pro seniory

Toto je jediný bod, který je možné považovat za dobře odvedenou práci. I když na ni opět byla najata konzultační firma, která v podlimitní zakázce bez výběrového řízení zpracovala studii, která v prvním stupni byla směřována na stavbu zařízení v režii soukromé firmy, které by se prodal pozemek 4× větší než je plánovaná kapacita zařízení. Dále je třeba zmínit “inovativní” způsob zadávání veřejné zakázky Design and Build, který si současné vedení radnice oblíbilo a provázejí ho podlimitně vypisovaná výběrová řízení pro předem vybrané účastníky na poradenské firmy.

A jak územní rozvoj vidí Piráti? Jak jsme již v úvodu zmínili, územní rozvoj je jedním z hlavních hybatelů kvality života lidí. Územní rozvoj ovlivňuje naše životy na desítky let dopředu a je tedy potřeba plánovat a hledat nejlepší řešení, pro dané území a to i s ohledem na blízkou budoucnost, kdy dojde k mnoha podstatným změnám ve fungování města. Inspirací je mnoho.

• Jan Gehl, světoznámí architekt a propagátor lidského rozměru pro města například pro Prahu zpracoval “zlidštění” dálnice, kterou jsme si vybudovali uprostřed města v podobě Wilsonovi, Legerovi a Sokolské ulice (viz články na Echo 24 a Deník)
• Unit Architekti, kteří vzešli z férové soutěže prezentují názor na sídlištní zástavbu
• Příklad revitalizace budov sídliště Jarov
• Je inspirativní, že pro malé středočeské obce je vypsána soutěž na stavbu nové školy a vyhraje ji kanadská firma, která je jednou ze 108. Kolik firem soutěžilo novou radnici za 500 mil. Kč? Slovy pět.