Dvě věže na Vosátkově jako precedent jak nedotvářet pražská sídliště

Zastupitelstvo MČ Praha 12 v dubnu odsouhlasilo smlouvu s developerem Trigema. Pro byla kompletní koalice (ODS+TOP09+ANO) a též 2 hlasy ČSSD+KSČM. Proti hlasovali Piráti, Praha 12 Sobě a Změna pro Prahu 12.

Schválení smlouvy zavdává politováníhodný precedent, jak nedotvářet pražská sídliště. Zároveň vysílá developerským společnostem po více jak 4 letech opět signál, že za vlády ODS a TOP09 si mohou na Praze 12 dovolit, co by jinde neprošlo. Slovy klasika – je tu developerovo.

Nejprve srovnejme, protože obraz často vydá za mnoho slov:

Takto chce společnost Trigema dle vlastní prezentace stavět na Lihovaru, tedy na současném brownfieldu.

A takhle vypadá projekt stejné firmy na našem Kamýku, který chce vměstnat doprostřed sídliště a který si prolobbovala u nové rady městské části:

Rozdíl v přemýšlení developera o obou projektech je zjevný. První? Šest až sedm pater, obchodní parter, moderní příčetná architektura. Druhý? 15 pater bez snahy o jakoukoli architekturu.

Co je zásadní; těch 15 pater firma na sílu prosazuje do tzv. stabilizovaného území. Definice takového území zní: “Stabilizované území je zastavitelné území, které je tvořeno stávající souvislou zástavbou a stabilizovanou hmotovou strukturou, v němž územní plán nepředpokládá významný rozvoj.”

A tato poměrně vágní definice působí problémy právě na pražských sídlištích, kdy developeři usilují o její výklad vedoucí k maximalizaci jejich zisku v tom smyslu, že “nepředpokládaný významný rozvoj” unese jakoukoli hmotu, která se ještě jakkoli vejde a je vysoká jako to nejvyšší, co se najde v širém okolí. A např. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) se dlouhodobě staví blízko tomuto extrémnímu výkladu. Stanoviskem IPRu se proto zaštiťuje starosta Vojtěch Kos (ODS), když věžáky bagatelizuje jako přiměřené.

Jenže např. Ministerstvo pro místní rozvoj ještě za ministryně Dostálové (ANO) přímo k předposlednímu návrhu na Vosátkově konstatovalo, že “předmětný záměr není v souladu s relevantními cíli a úkoly územního plánování, zejména § 19 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, neboť nerespektuje stanovenou koncepci rozvoje daného území dle ÚP SÚ HMP a platné regulační podmínky pro umisťování staveb ve stabilizovaném území, tj. „zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající urbanistické struktury“ a zákaz „rozsáhlé stavební činnosti“. Ministerstvo na základě všech výše uvedených skutečností dospělo k závěru, že předmětný záměr je z hlediska souladu s ÚP SÚ HMP a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování nepřípustný.” Trigema od té doby projekt o pár pater snížila na současných zamýšlených 15 a 9 pater, stále jde ale o zásadní zásah do území, který jej destabilizuje.

Právě destabilizace území je podle Pirátů zásadní hledisko, od kterého by nemělo být opouštěno. Zejména ne místní samosprávou. Dopravní obslužnost, ordinace, školy, školky, parkování a v neposlední řadě zeleň na počet obyvatel – pražská sídliště jsou ve všech těchto ohledech napnutá, nebo chceme-li nasycená. Stabilizovaná, ale nasycená.

Zásah do takového území v podobě např. 14 pater bytů území destabilizuje. Tedy zhorší kvalitu bydlení těm, kdo už v místě žijí. Jednoduchá logika říká, že právě za těmito lidmi by místní zastupitelé měli stát a právě jejich zájmy hájit.

Jenže to tak nebývá a nabízí se otázka, čím si právě Kamýk vysloužil mnohem horší zásah developera dokonce než např. brownfield na Lihovaru?

A právě na předimenzovanost plánované výstavby na místě bývalého OC Vosátkova si stěžují též sousedé, kterých se výstavba bezprostředně týká. Interpelace zástupců občanů na základě petice místních byla jedním z bodů probíraných na dubnovém zastupitelstvu. A v tomto bodě rada MČ zcela selhala, když se obrátila k zájmům obyvatel zády a k zájmům developera čelem. Mj. koalice již po pár příspěvcích odhlasovala ukončení diskuze, tedy se nemohly probrat věcné námitky ke smlouvě, které občané přinesli a právnička úřadu byla připravena je zodpovědět.

Starosta zároveň argumentoval jako podle notiček developera. Developer například současné obchodní centrum prostě zboural, starším občanům tím prodloužil cestu k nejbližšímu obchodu a vytvořil tak tlak na obyvatele, aby nekladli odpor, neboť jim chybí v místě (zbourané) obchody. Starosta sám sebe prezentoval jako toho, kdo nový obchod po dobu stavby s developerem vyjednal. Nemusel by jej vyjednávat, kdyby developer obchodní centrum nezboural.

Navíc smlouva mezi městskou částí a developerem výslovně zavazuje městskou část ve své samosprávné působnosti poskytnout developerovi “součinnost k vydání veškerých správních rozhodnutí pro účely realizace Investičního záměru”. Včetně jednání s hlavním městem Prahou, které disponuje okolními pozemky. To je bezprecedentní přetočení logiky řízení, neboť v běžných jednáních mezi samosprávou a developerem jsou právě takové pozemky nutné pro stavbu pákou, jak tlačit na výhodnější podmínky pro městskou část a její obyvatele. Rada se však tohoto nástroje ve smlouvě výslovně vzdává a naopak zavazuje se developerovi umetat cestičku.

Nová koalice na Praze 12 tak dala jednoznačně a prokazatelně najevo, na čí straně stojí. Otázkou je, proč koalice vystupuje takto zřetelně ve prospěch Trigemy a v neprospěch svých občanů.

Anebo správná otázka není proč, ale za kolik?

Protože zatímco rada Prahy 12 viditelně umetá cestičku předimenzovanému projektu, zároveň je veřejně dohledatelnou informací, že strany této koalice inkasují sponzorské dary od firmy, která jej staví. Započítáme-li též sponzorské dary činovníků orgánů společnosti, jedná se o cca 3 miliony Kč pro ODS a 1 milion Kč pro TOP09 v posledních 5 letech.

Takové provázání, byť nepřímé, je velmi blízko klientelismu jako svého druhu nepřímé korupce. Když na tyto informace na zastupitelstvu náš zastupitel Michal Macek upozornil, radní Jaroslav Zvonař (ANO) požádal o vymazání záznamu a neuvedení tohoto vystoupení do zápisu jednání.

Obyvatelé sídlišť nejsou na prodej

Podle Pirátů však obyvatelé sídlišť nejsou zboží, aby je strany používaly v přímém či nepřímém handlu s byznysem. Místní zastupitelstvo by mělo legitimní zájmy byznysu (zisk) a zájmy obyvatel (aby se jim nezhoršilo bydlení) alespoň vyvažovat. Není dobře, když se tak neděje.